Zlodějka knih

Zlodějku knih jsem přečetla zhruba tak před týdnem a dřív, než jsem se rozhodla napsat recenzi, musela jsem si to trošku srovnat. Knížek o...

Zlodějku knih jsem přečetla zhruba tak před týdnem a dřív, než jsem se rozhodla napsat recenzi, musela jsem si to trošku srovnat.

Knížek o druhé světové válce a o holocaustech jsem přečetla už nespočet, nějakým způsobem mě tohle téma zajímá a tak ho vyhledávám, i když se nejedná zrovna o veselé čtení. Není tedy divu, že jsem sáhla i po Zlodějce knih.


Dopředu jsem tak nějak pořádně nevěděla, o čem to je, protože jsem si nechtěla první dojmy zkazit recenzemi na internetu. Zkrátka jsem tu knihu otevřela zcela bez předsudků. Proto mě možná překvapilo a chvíli mi trvalo, než mi došlo, že knihu nevypráví sama zlodějka knih, ale někdo úplně jiný. Smrt.


Liesel Memingerová, zlodějka knih, se má na počátku roku 1939 se svým malým bratrem přestěhovat k Rose a Hansovi Hubermannovým. Její bratr ale cestu k nim nepřežije a Liesel se hned ze začátku musí vyrovnávat s jeho smrtí. Na jeho pohřbu ukradne svou vůbec první knihu - Hrobařovu rukověť, která při pohřbu vypadla hrobařovi z kapsy.

Když se Liesel přestěhuje k Hubermannovým, má noční můry, ze kterých jí noc co noc budí její nový táta Hans Hubermann. Hans udělá rozhodnutí, že naučí Liesel číst a psát a tak pokaždé, když ji vzbudí z noční můry, jdou spolu do sklepa, ve kterém se Liesel na zdech učí psát slova. Zakrátko je Liesel schopná přečíst nejen Hrobařovu rukověť, ale další knížky, které ne zrovna poctivě získá.

Liesel postupně příchází k dalším a dalším knihám. Příběhem postupuje několik postav - Rosa Hubermannová - její nová máma, která se může ze začátku zdt ostrá a zlá, ale srdce má dobré a hlavně má Liesel ráda, Max Vandenburg - žid, kterého Hubermannovi schovávájí ve sklepě, Rudy - chlapec, o jehož osudu mě Smrt informovala předem a přece mi ta slza nakonec skápla.

Knížka se mi četla příjemně, i když byl příběh pozvolný, vůbec jsem se nenudila a stránky se otáčely téměř samy. Přečtěte si jí, já si ji jednou určitě přečtu znovu (a to dělám jen u dobrých knih).

You Might Also Like

0 komentářů

Děkuji za každý komentář, moc si toho vážím! :-)